Vztahové karty nemusí hrát jen pár. Co se stane, když je vytáhnete s kamarádkou?
Měla jsem je doma skoro dva měsíce. Pořád jsem čekala na ten správný večer, až budeme mít s partnerem čas, klid a dostatek energie. A nakonec jsem je pokřtila úplně jinak – s kamarádkou. A byl to jeden z těch večerů, na které se nezapomíná.
„Hele, počkej, něco ti ukážu!“
Nedávno mi přijela na návštěvu moje dlouholetá kamarádka. Známe se už skoro 12 let a máme jednu společnou vlastnost – když už si povídáme, málokdy zůstaneme u povrchních témat.
Rády chodíme pod povrch. Rozebíráme život, vztahy, radosti, průšvihy i všechno mezi tím. Bez příkras, bez přetvářky a pěkně do hloubky.
Po několika hodinách povídání jsme se večer usadily v obýváku na zem a já najednou dostala nápad.
„Hele, počkej, něco ti ukážu!“
Přinesla jsem naše vztahové karty Swan & Swan.
„Tyhle mám doma už asi dva měsíce, ale s partnerem jsme se k nim ještě nedostali. Víš, děti, večery, únava… však to znáš.“
Kamarádka se na krabičku podívala a hned reagovala: „Ukaž, to mě zajímá!“
A tak jsme vytáhly první kartu.
Jedna otázka a rozhovor, který nabral úplně jiný směr
Kamarádka si přečetla otázku nahlas. Na chvíli se zamyslela a začala odpovídat. Sama od sebe, bez jakéhokoliv pobízení.
A to už jsem nemohla zůstat pozadu. Vytáhla jsem si vlastní kartu a začaly jsme odpovídat obě.
Každá ze svého světa, ze svých zkušeností a ze svého pohledu na vztahy.
Vlastně mě překvapilo, jak přirozeně to celé plynulo. Nemusely jsme vymýšlet žádné téma ani hledat otázky, kterými bychom rozhovor posunuly dál. Stačilo si přečíst jednu kartu a nechat myšlenky volně plynout.
Stejná otázka. Úplně jiné odpovědi.
Na tom všem bylo nejzajímavější právě to, jak odlišné naše odpovědi někdy byly.
Kamarádka je na začátku vztahu se svým partnerem. Já mám za sebou skoro osm let společného života a čtyři roky manželství.
Stejná otázka, ale úplně jiné odpovědi. Jiné zkušenosti, jiné pohledy, jiná očekávání.
V některých věcech jsme se překvapivě potkávaly. V jiných jsme se zase navzájem obohatily o pohled, který by nás samotné možná vůbec nenapadl.
A přesně to na podobných rozhovorech miluji.
Nemusíme mít na všechno stejný názor. Nemusíme se shodnout ani dojít ke společnému závěru. Někdy úplně stačí naslouchat a dovolit si podívat se na určitou věc očima někoho jiného.
Uvědomila jsem si, že i když se s někým známe mnoho let, pořád se můžeme překvapovat.
Nakonec jsme u karet strávily asi hodinu. Smály jsme se, přemýšlely, sdílely vlastní zkušenosti a občas se jedna druhé snažily vysvětlit, proč to máme právě takhle.
Byl to jeden z těch rozhovorů, které nechcete ukončit. Protože vás baví, obohacují a ještě se při nich dozvíte něco nového nejen o druhém člověku, ale také samy o sobě.
Vztahové karty nejsou jen pro zamilované páry
A právě tehdy mi došlo něco, co mě předtím vůbec nenapadlo.
Vztahové karty nemusíte nutně hrát jen se svým partnerem.
Můžete je vzít mezi kamarádky, otevřít s nimi zajímavou debatu a podívat se na vztahy z úplně jiné perspektivy.
Vždyť vztahy nejsou jen partnerské. Jsou také přátelské, rodinné a především vztah, který máme samy k sobě.
Někdy právě rozhovor s kamarádkou přinese nový úhel pohledu na něco, co už dlouho nosíme v hlavě. Jindy si uvědomíme, že některé věci prožíváme podobně, i když máme úplně odlišné životní příběhy.
A někdy se prostě jen od srdce zasmějeme.
Nemusíte mít žádný speciální plán, připravovat dokonalý večer ani se snažit dostat za každou cenu k hlubokým tématům. Stačí otevřenost, trocha zvědavosti a člověk, se kterým se cítíte dobře.
Až bude správný čas? Nebo prostě začít?
Večer jsme zakončily s tím, že si karty rozhodně musíme zahrát také se svými partnery.
A víte, co mi během toho všeho došlo?
Že jsem vlastně dva měsíce čekala na ideální příležitost. Až děti usnou, až nebudeme unavení, až bude klid, až budeme mít dostatek času a prostoru na pořádný rozhovor.
Jenže kolikrát si podobné chvíle sami odkládáme?
Čekáme na ideální večer, ideální náladu nebo ideální podmínky. Přitom někdy stačí mnohem méně.
Vytáhnout jednu kartu.
Položit jednu otázku.
Na chvíli se zastavit.
Nemusíme mít na všechno odpověď. Nemusíme nikam spěchat. A nemusíme ani čekat na dokonalý okamžik.
Protože ty nejhezčí chvíle často vznikají úplně neplánovaně.
A možná právě proto stojí za to nechat se občas překvapit.
A co vy? Máte také kamarádku, se kterou dokážete prokecat celý večer a probrat úplně všechno? Možná by vás překvapilo, kam až vás jeden společný rozhovor může zavést.
S láskou,
Michaela
